První svého druhu v Česku. MND vyrábí elektřinu a teplo přímo u zdroje

Jde o první takové jednotky, které jsou přímo napojeny na těžební vrt zemního plynu v Česku.

Pilotní projekt společnosti MND, která spadá do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka, kromě výroby uspoří i kapacitu v plynárenské distribuční soustavě. Firma do projektu investovala 70 milionů Kč.

Kogenerační jednotky jsou umístěny vedle sebe a přímo napojeny na Těžební středisko Borkovany II.

Tamní vrt Klobouky 3 je nejvýkonnějším těžebním ložiskem v Česku a sahá do hloubky 2800 metrů. Jeho denní produkce zemního plynu činí 70 000 kubíků.

Jak fungují kogenerační jednotky?

• Kogenerační jednotky spalováním plynu (případně biometanu či vodíku) vyrábějí současně elektřinu a teplo. Zajišťují stabilní dodávky energie i při výpadcích sítě.
• Proces kogenerace dosahuje až 90% účinnosti a 30% úspory paliva oproti samostatné výrobě energií.
• Kogenerační jednotky jsou schopny plného výkonu už během dvou minut po spuštění. Rychlá je také výstavba takových jednotek oproti ostatním výrobnám. Zatímco jaderný reaktor se staví 15 až 20 let a paroplynová elektrárna pět až osm let, u kogenerace jde o jeden až dva roky.

Kogenerační jednotka bude vyrobenou elektřinu poskytovat primárně pro služby výkonové rovnováhy, a bude tak stabilizovat přenosovou soustavu v Česku. Pokud je to potřeba, provozovatel přenosové soustavy ČEPS si objedná určitou výrobní kapacitu a provozovatel jednotek MND je spustí. Podle potřeby buď všechny najednou nebo po kusech.

„Tento projekt ukazuje, kam by měla směřovat česká energetika, která potřebuje projekty podobného významu. Česká energetika není jen o tom, že vybudujeme velké jaderné bloky,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Právě plynové zdroje by měly v české energetice čím dál víc nahrazovat končící uhlí nejen z pohledu výroby, ale i z hlediska rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny.

„Úspěšná dekarbonizace je v Česku bytostně spojena s plynem. Je k tomu nutné využít naší strategické výhody, kterou některé jiné státy nemají, a tou jsou rozvinuté teplárenské soustavy. Právě ty by se měly intenzivněji zapojit za pomoci kogeneračních jednotek, elektrokotlů a tepelných čerpadel do poskytování podpůrných služeb na trhu elektřiny,“ říká generální ředitel GENTEC CHP Václav Klein.

Taková jednotka však na českém trhu do budoucna nebude jediná. „Zájem o zapojování plynových kogeneračních jednotek do služeb výkonové rovnováhy a trhu s flexibilitou enormně stoupá. V tuto chvíli připravujeme na českém trhu další obdobné dodávky objemu přesahujícího 30 MW,“ říká Klein.

MND a GENTEC by chtěly s projektem expandovat i do zahraničí. Už nyní jednají s energetickými partnery v zahraničí, například na Ukrajině. „Do konce roku bychom mohli na Ukrajinu dodat 60 kogeneračních jednotek,“ říká Klein.

„Snažíme se hledat příležitosti v perspektivních segmentech energetiky 21. století. Využívání našeho plynu přímo ze sond pro regulaci nerovnovážných stavů v elektrizační soustavě Česka je jedním z projektů, ve kterých spatřujeme velký potenciál. V budoucnosti hodláme tuto oblast rozvíjet – a to i v zahraničí,“ říká ředitelka divize MND Energy Jana Hamršmídová.

Ministr Vlček také vyzdvihl, že kogenerační jednotky jsou z velké části vyrobeny v Česku.

Hlavní výhodou přímého napojení plynového vrtu na kogenerační jednotku je nezávislost na distribuční soustavě, takže kromě ušetřené kapacity v trubkách zajistí i nižší náklady na provoz zdrojů.